Elina Waage Mikalsen: – Min historjá lea ráigánan rátnu

Nordsamisk oversettelse: Siri Broch Johansen
Intervjuet kan leses på norsk her.

Borealis-áigeguovdil  máŋggasuorggat dáiddáris lea mearrasámi duogáš, ja lea bajásšaddan Romssas Bergenlaš áhčiin. Jagit 2022-2024 lea son “Artist in residence” Borealis-festiválas Bergenis. Bargat sámi dáidagiin ja ovdanbuktit sámi dáidaga gávpogis mas ieš leat ruohttasat, oaidná son dego iešguđetge historjjáid deaivvadeapmin. Sihke sámi kulturhistorjá ja su bearašhistorjá báidná barggu.

– Ferten hutkat ja hábmet dán ektui gii mun lean ja gos mun boađán. Áhččán lea dáža, muhto dát historjá guoddá iežas. Dat ii dárbbaš veahki birget, baicce sámi kultuvra duođaid dárbbaša veahki ja fuola, go lea nu áitojuvvon nu máŋgga ládje.

Jietnabargu lea dakkár, masa ohpit máhccá, ja leat maid dávjá su bargguid vuolggasadji.

– Oainnán jienaid, áinnas jietnabáruid, fysalaš áššiin, mii lihkaha min ja bidjá áššiid johtui. Go luoitán jiena njálmmistan, de lihkahan áimmu, šaddá bárrun mii de joatká. Bárut mannet eará ávdnasiidda, mii dasto dan guoddá viidásabbot, ja olmmoš vuostáiváldá ollesáigge hui boares vibrašuvnnaid.

Elina Waage Mikalsen (Foto: Annar Bjørgli / Nasjonalmuseet)

Mikalsenii lea guldaleapmi viiddis doaba mii fátmmasta eanet go dagu, maid beljjiid bokte dahká.

– Sáhtášii dadjat ahte lea vuoiŋŋalašvuhtii čadnon, muhto leat han vuogit lihkadit birrasis.

Son lea ovdamearkka dihte dahkan áhkus boares gođđinreaidduin čuojanasa.

Dáid objeavttaid guoskat, lihkahit daid, buvttada jietnahistorjjá, jietnabirrasa, mii ii leat šat dás. Historjá su birra gii lei dás gođđimin 50 jagi dassái, ja mo vejolaččat lei gullat. Dán láhkái jávket áigeearut.

Jienat gaskkain
Mikalsena čájálmas dán jagáš Borealis-festiválas gohčoduvvo “Jienat gaskkain”. Gaskkat čujuhit ráiggiide maid dáruiduhttinpolitihkka ja sámi álbmoga vealaheapmi leat guođđán min historjái. Dáin ráiggiin áicá Mikalsen hutkanlanjaid.

– Min historjá lea ráigánan gođus. In sáhte goassege duokŋat dáid ráiggiid – dat, mii lea jávkan, lea jávkan – muhto dáiddárin sáhttá govahallat mii doppe lea leamaš, mii livččii sáhttit doppe leat, dahje duddjot ođđa čanastagaid.

Seammás lea sutnje dehálaš muitalit iežá go muitalusaid bákčasiid ja váillaheami birra.

– Lea han hui stuorra oassi historjjás, muhto munnje lea maid dehálaš fantaseret dahje govahallat iežá boahtteáiggi.

Son buohtastahttá science fictionain, ja čilge ahte dan, maid čállit, jurddaša ja govahallá sáhttá šaddat duohtavuohtan boahtteáiggis.

– Lean jurddašan ahte jus berošta ja guldala, de suđđet dieđut ráiggiin ja ráguin. Dalle lean máhccan jurdagii ahte guldaleapmái dárbbašit eanet go dušše beljiid.

Sámi eavttuid mielde
Jus čiekŋuda su bargguide, de fuomáša johtilit ahte bovde du rahpat buot dovddaorgánaid. Dát lea danin go lea nu buorre dássedeaddu iešguđetge elemeanttaid gaskkas. Dan jagáš Borealis-vuosehusa lea son gohčodan talkshow-collage – lea doaba maid son lea ieš hutkan dán dáhpáhussii. Dat sisttisdoallá guldaleapmi, moanat live-vuosehusat ja guossuheapmi. Danin go Mikalsen lea festiváladáiddár gitta 2024 rádjái, lea dát muhtunlágan bisánanbáiki, gos beassá juohkit maid son lea dán rádjái gávnnahan. Ulbmil prošeavttain lea guorahallat maid sámi eksperimentála dáidda lea ja sáhttá leat, ja son bovde maid iežá dáiddáriid mielde.

– Mii beassat ráhkadit vuođu gos deaivvadit ja háleštit sámi eksperimentála suorggi birra. Sámi kultuvra han váldá vuođu árbevieruin, muhto lea maid ealli kultuvra mii ollesáigge vanaha áššiid, duste ođđa máhtuid ja hástaluvvo sihke siskkil ja olggul. Lea hui miellagiddevaš bargu.

Ráhkada čoahkkananbáikki
Lassin iežas dáiddasuorggis čiekŋudeami, de háliida ráhkadit čoahkkananbáikki iežá dáiddáriidda mat báhcet dego stuoluid gaskkas.

– Eanáš áigge de eat heive sámi festiválaide danin go lea menddo ártet, menddo ridjii, menddo gulul dahje ahte ii doarvái olu sulastahte musihka. Dahje ahte olbmo mielas dat ii leat doarvái sámi. Seammás báhcet várra máŋgga “rádára vuollái” norgalaš dálááigedáidda- ja eksperimentalaš suorggi ektui.

Muhtun dáiddárat beroštit das ahte dáidda hállá iežas ovddas, ja gehččiide ii fállojuvvo veahki áddet. Mikalsena dáidagis šaddet geahččit eanet go passiiva vuostáiváldit.

Elina Waage Mikalsen ute i felten. (Foto: Ane Marte Før)

– Mun ovdanbuvttán collage – seaguhus mii ovdanbuktá jienaid ja musihkkavideoid referánssaid hiluid háluid. Dán sáhttit sihke mii ja geahččit ieža bidjat čoahkkái muhtunlágan govvan. In han mun dárbbaš dovdat okta ja áidna duohtavuođa dahje muitalit dušše ovtta muitalusa sámi eksperimentála musihka birra. Sáhttá eanet leat latnjan gos beassat leat ovttas. Ovttas boradit lea dehálaš, ja ovttas guldalit lea hui čohkkejeaddji dahku.

Gehččiide ruovttobargu
Lágideami siiddus gávdno dál lohkanlistu mii sáhttá leat veahkkin gehččiide geat vuosttaš háve deaivvadit sámi kultuvrrain. Duogáš dasa lea ahte Mikalsen lea dolkan ságastallamis oarjemáilmmi gehččiid eavttuid mielde.

– Sámi dáiddárin dáža dahje riikkaidgaskasaš oarjemáilmmálaš oktavuođas, de ferte hui dávjá álgit áibbas álggus muitalit geat sápmelaččat leat, gos mii boahtit, makkár sámi kultuvra lea ja mii luohti lea.

Mikalsen čilge ahte go deaivvada gehččiiguin geain lea hui váilevaš máhttu sámiid birra, de lea váttis dáiddáriidda ovdánit sin ságastallamis. Su mielas lea dehálaš ahte geahččit sáhttet bargat ruovttobarggu ovdal go bohtet čájálmassii.

– Mii leat veahkehan sin beassat johtui, go leat ráhkadan sidjiide lohkanlisttu, ja boahtá maid musihkkalistu gos besset guldalit ovddalgihtii. Dalle sáhttá sártnodeapmi ovdánit. Ii fal danin go geahččit várra galget nu ollu dadjat, muhto danin vai mii sáhttit sárdnot eat ge dárbbaš vásihit ahte sii čohkkájit doppe jorbbodan čalmmiiguin.

Vuoseha rievdadusdáhtu
Mikalsenii lei okta sivva manne son mieđai Borealisain ovttasbargat, ahte son dovdá sis rievdadusdáhtu daid dáiddáriid ektui maid sii kuraterejit. Festiválahoavda Peter Meanwell duođašta ahte son álo viggá doalahit rievdadusdáhtu, ja oaivvilda maid ahte politihkka ja dáidda gullet oktii.

– Lea politihkka mii mearrida geat besset musihka ráhkadit ja váldit oasi musihkkaeallimis, lohká Meanwell.

Son čilge ahte Borealis, eksperimentála musihka festiválan, áigu hástalit, gažadit ja vuosehit gehččiide dakkáriid maid eai leat ovdal gullan dahje oaidnán.

– Danin bovdiimet dáiddáriid sárdnot midjiide, ovdanbuktit midjiide juste dakkáriid maid eat lean ovdal gullan. Dát rievdadii organisašuvnna ja min bargovugiid maid.

Peter Meanwell og Elina Waage Mikalsen. (Foto: Borealis)

Vuosttaš dáiddár mii lei “Artist in residence”-rollas lei Jenny Moore 2019/2020. Prošeavttain “Doing, not saying”, barggai son intensiivvalaččat čuovvovaš fáttáiguin: ovdagáttut, inkluderen ja representašuvdna. Prošeakta dagahii bistevaš rievdadusaid Borealis-organisašuvnnas, ovdamearkka dihte lea dál šaddan dábálažžan geavahit sohkabealneutrala pronomeniid, ja juohke doalus gávdno hivsset mii lea merken buot sohkabealhivssegin. Moore dáiddalaš ja politihkalaš barggu festiválain lei oktan.

– Rádji dáiddaprošeavtta ja struktuvrralaš vuogádaga gaskkas jávká, lohká Meanwell.

Norgalaš festivála jođiheaddjin lea son dihtomielalaš das, ahte ferte dohkkehit riikka kolonialaš vássánáiggi ja dálááiggi. Su mielas lea dárbbašlaš fátmmastit sámi jienaid, ja sutnje lea mihttomearri gávdnat rievttes vuogi mo dan dahkat. Dása fidne son veahki Elinas.

– Elina lea jođihan lohkanjoavkkuid ja háleštemiid gos lea jearran maid dat máksá bágget sápmelaččaid heivehit iežaset oarjemáilmmálaš hápmái, ja maid livččii mielddisbuktit dahkat áššiid eará ládje. Mii fertet fuobmát maid mii duođas oaivvildit, ja manne dát oaivilat sáhttet buktit váttisvuođaid. Masa leat mii rahpasat, maid mieđihit rievdadit?

Guktot čájeheaba ovdamearkkaide mas luohti lea biddjon oarjemáilmmálaš eksperimentála oktavuhtii. Oarjemáilmmálaš gehččiide dát orru leamen eksperimentála, muhto sámi geahččanbáikkis dat lea áibbaš dábálaš.

Elina Waage Mikalsen i et radioprogram for NTS Radio. – Oainnán jienaid, áinnas jietnabáruid, fysalaš áššiin, mii lihkaha min ja bidjá áššiid johtui. Go luoitán jiena njálmmistan, de lihkahan áimmu, šaddá bárrun mii de joatká. Bárut mannet eará ávdnasiidda, mii dasto dan guoddá viidásabbot, ja olmmoš vuostáiváldá ollesáigge hui boares vibrašuvnnaid. (Foto: Borealis)

– Lea juoga nu das, ahte sirdit geahčastaga, fuobmát mii vanaha árbevieruid, ja hástalit dáiddáriid ja min iežamet kultuvrra siskkil.

Sihke dáiddár ja festiválahoavda sárdnoba prošeavtta birra indduin. Ahte dát bistá guokte jagi, lea Elina Waage Mikalsena mielas ovdamunni.

– Áššit galget dávjá mannat nu jođánit. Dás beasan duođas árvvusatnit proseassa, ja mun barggan vuđolaččat Borealis-organisašuvnnain. Beasan guorahallat dan maid dárbbašan, fierpmádaga hukset iežá sámi dáiddáriiguin, ja dehálamos vel, beasan bargat 2024 ektui, vai boađus šaddá.